Kronika 1988

I SHOULD BE SO LUCKY - Kylie Minogue
2 DON'T WORRY, BE HAPPY - Bobby McFerrin
3 GET OUTTA MY DREAMS, GET INTO MY CAR - Billy Ocean
4 (I'VE HAD) THE TIME OF MY LIFE - Bill Medley & Jennifer Warnes
5 A GROOVY KIND OF LOVE - Phil Collins
6 NEVER GONNA GIVE YOU UP - Rick Astley
7 THE FLAME - Cheap Trick
8 SIMPLY IRRESISTIBLE - Robert Palmer
9 NOTHING'S GONNA CHANGE MY LOVE FOR YOU - Glenn Medeiros
10 PERFECT - Fairground Attraction

1988 25.1. 1988 Praha stred s lyzemi s mIrou do Teplic ja jen na lehko

vojna

Chile 5. 10. 1988

Porážka Pinocheta

Většinou hlasů odmítli v referendu Chilané prodloužit prezidentský mandát generála Augusta Pinocheta o dalších osm let. Na základě výsledku tohoto referenda byly v prosinci 1989 uspořádány svobodné prezidentské volby. ->

USA 8. 11. 1988

George Bush novým prezidentem

V amerických prezidentských volbách zvítězil ziskem 54 % hlasů kandidát Republikánské strany G. Bush. ->

Afghánistán 15. 5. 1988

Odchod Sovětů

Na základě ženevských dohod ze 14. dubna 1988 se začala stahovat sovětská vojska z Afghánistánu. Podle poprvé zveřejněných údajů sovětského generálního štábu nasadil Sovětský svaz na území tohoto středoasijského státu kontingent čítající více než 100 000 sovětských vojáků, z nichž v bojích zahynulo 13 000 a zraněno bylo 35 000 mužů (-> 14. 4. 1988).

Moskva 29. 5. -2. 6. 1988

Schůzka na nejvyšší úrovni

V Moskvě se uskutečnilo čtvrté setkání na nejvyšší úrovni mezi prezidentem Reaganem a generálním tajemníkem Gorbačovem. Dva dny předtím ratifikovaly sovětské a americké zákonodárné orgány smlouvu o likvidaci raket středního doletu a strategických operačních raket, jež nabyla platnost 1. června, druhý den po jejím podepsání.

vojna

1988

leden

Katolický aktivista A. Navrátil zorganizoval 31bodovou petici za odluku církve od státu a za obnovu náboženských svobod (jmenování nových biskupů, farářů, kněží, obnovení bohoslovecké fakulty v Olomouci, obnovení řeholních společností, svobodné vyučování náboženství apod.); akci podpořil i kardinál F. Tomášek. Bylo soustředěno na 600 tisíc podpisů.

5. ledna

Došlo k výměně nót mezi ČSSR a USA o dohodě k provádění inspekce na československém území v souvislosti se sovětsko-americkou smlouvou o likvidaci raket středního a kratšího doletu.

17. března

ČTK oznámila, že příslušníci Sovětské armády ukončili 16. března stahování operačně taktických raket OTR 22 (SS 22) z Hranic na Moravě. Tím se mělo Československo stát zemí bez jaderných zbraní.

23. dubna

Arcibiskup pražský kardinál F. Tomášek vydal pastýřský list, ve kterém požadoval nevměšování státu do vnitřního života církve.

28. května

Zveřejněn Manifest nezávislé skupiny České děti, v němž bylo vyhlášeno trvání Českého království a předloženy jejich požadavky (mj. navrácení majetku do rukou církve, totální přestavba ekonomiky země, zamezení znečišťování životního prostředí apod.).

5. června

Rada svobodného Československa vydala stanovisko k politickému vývoji v Československu s poukazem na zodpovědnost komunistické ideologie za rozklad občanských hodnot; prohlášení požadovalo obnovení demokratických svobod v zemi, odchod sovětských okupačních vojsk, propuštění všech politických vězňů, odstranění diskriminace ve studiu a v zaměstnání, plnou svobodu projevu a tisku, shromažďování a spolčování, svobodu cestování, demokratizaci všech orgánů státní moci a zásadní reformu hospodářského systému.

20.-21. srpna

V Praze na Václavském náměstí (zejména u sochy sv. Václava) se uskutečnila u příležitosti 20. výročí sovětské okupace otevřená demonstrace odpůrců komunistického režimu. Popud k uspořádání dala poměrně málo významná skupina České děti (připravila na 10 tisíc letáků vyzývajících k účasti).

18. září

Veřejně vystoupila tzv. realistická skupina kolem E. Mandlera (od podzimu se nazývala Demokratická iniciativa), která zaslala Federálnímu shromáždění dopis, v němž se zamýšlela nad stavem krize československé společnosti.

5. října

Byl vydán první programový dokument Demokratické iniciativy, která se prohlásila společenským a politickým hnutím, jež je otevřené každému československému občanu. Hnutí požadovalo odchod zdiskreditovaných osob ze svých funkcí a odvolání Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti.

10. října

Federální vláda L. Štrougala podala demisi; Štrougal byl prvním z vedení strany a vlády, kdo veřejně upozorňoval, že se prohlubuje odcizenost vedení společnosti, narůstá pasivita i lhostejnost ke společenským záležitostem. Odpovědnost za závažné poruchy v ekonomice kladl na centrální plánovací orgány a ministerstva.

12. října

Jmenována nová 20členná federální vláda L. Adamce. Ten patřil k nejostřejším komunistickým kritikům výsledků normalizační politiky; úspěch ekonomické reformy podmiňoval politickou reformou.

15. října

První náměstek ministra zahraničí USA J. Whitehead se sešel s představiteli československého disentu (J. Dienstbierem, J. Hájkem, V. Havlem, P. Uhlem, V. Malým a dalšími) k dvouhodinovému rozhovoru.

Stoupenci Charty 77 založili jako nezávislou občanskou iniciativu Hnutí za občanskou svobodu (HOS), požadující nastolení pluralitní demokracie a umožnění drobného a středního podnikání. Hnutí se uvedlo manifestem Demokracie pro všechny, v němž upozornilo na hluboký mravní úpadek celé československé společnosti; manifest podepsalo 126 občanů.

28. října

Po mnoha letech byl tento památný den Československa slaven jako státní svátek; oficiální oslava proběhla již 27. října (současně byla vyhlášena amnestie). Opoziční a protikomunistické síly uspořádaly na Václavském a Staroměstském náměstí svou demonstraci, při níž došlo k zásahu Veřejné bezpečnosti.

Československé emigrantské organizace vydaly k 70. výročí vyhlášení samostatnosti prohlášení,vyzývající k osvobození Československa z komunistické diktatury; prohlášení podepsalo 25 organizací (mj. Československá národní rada americká, Československá obec legionářská v zahraničí, Rada svobodného Československa).

listopad

Jako další nezávislá iniciativa byl založen Československý helsinský výbor, zaměřující se na dohled dodržování Závěrečného helsinského aktu.

9. prosince

V souvislosti se státní návštěvou v Československu se sešel francouzský prezident F. Mitterrand v salonku velvyslanectví s několika disidenty (V. Havlem, J. Dienstbierem, P. Uhlem a dalšími).

10. prosince

Na Den lidských práv proběhlo (poprvé) s úředním povolením na Škroupově náměstí v Praze na Žižkově shromáždění nezávislých iniciativ; povolenou manifestaci organizovala Charta 77 spolu s některými nezávislými iniciativami jako Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu, Klub Johna Lennona.